Ať zpívá si srdce co chce neslyším
teď nezbývá čas na roráty
já k zemi se tulím a zem je mi vším
když padá ten déšt olovnatý
Ležím a nemám sil se zvednout
nebudu jiní přibudou
dříve než stihli jsme se zpátky poohlédnout
už synové už synové do boje jdou
Byl vedle nás zákop a z něj muž se zved
a rozhod se jít do potopy
tak vzhůru a já vedle něj běžel vpřed
že nechci ať svět dál se topí
Mé oči zavřou se a zblednou
mé ruce hlínu obejmou
dřív než stihli jsme se zpátky poohlédnout
už synové už synové do boje jdou
Kdo místo mne přijde urá zavolá
kdo Železný most vezme ztečí
snad bude to tamten má knír jako já
a mundůr ach jó dvakrát větší
Já ještě nadýchnu se jednou
vím už kdo vezme pušku mou
dřív než stihli jsme se zpátky poohlédnout
už synové už synové do boje jdou
Zpěv srdcí byl výbuchy děl překřičen
a z písní jsou jen věty holé
co já že teď končím ne ne není v čem
vše zas začíná jako v kole
Mé oči zavřou se a zblednou
mé ruce hlínu obejmou
dřív než stihli jsme se zpátky poohlédnout
už synové už synové do boje jdou
|