V Africe, tam teče Nil,
tam je zvířat plno,
tam se jednou provalil
průšvih jako Brno,

slon to byl, kdo hloupě řek:
Svět je před poDmitopou,
žirafák má románek,
s kým? No s antiloAmipou!

A hnedle šum a hněv a zlost,
jen papoušek řek: Tak už dost,
tenhle žirafák je král,
krk dlouhý má, on vidí dál.

Bude zetěm antilop,
on, a kdeže zetěm,
i když se mu tvrdilo,
že rovnost vládne světem,

antilopám zdá se být
povýšený velmi,
tak ti dva šli radši žít
kam? No mezi šelmy.

A hnedle šum a hněv a zlost,
jen papoušek řek: Tak už dost,
tenhle žirafák je král,
krk dlouhý má, on vidí dál.

Křičeli: Je rohatá!,
žirafák prásk fousy
a řek: Dnes už všechna zvířata
rovnoprávná jsou si,

když ji však mé okolí
nebude mít rádo,
říkejte si cokoli,
já opouštím stádo!

A hnedle šum a hněv a zlost,
jen papoušek řek: Tak už dost,
tenhle žirafák je král,
krk dlouhý má, on vidí dál.

V Africe, tam teče Nil,
ale teď i slzy,
táta žirafák se zpil,
matku život mrzí,

neplatí už zákony,
a to v žádném směru,
když ten fešák bizoní
vzal si jejich dceru.

Žirafák to proflák,
mýlil se, jó, tak jak tak,
ale nejvíc ten, kdo řval:
Krk dlouhý má, čímž vidí dál!