Napínám šlachy, napínám síly,
dnes - jako ve včerejším dnu.
Obklíčili mě, ach, obklíčili,
jen tak si mě loví do počtu.

Ve stínu jedlí číhají lovci
a cvakot dvojek přechází v křeč,
v kotrmelcích se změnili vlci
na sněhu v pohyblivý terč.

Lov na vlky běží, na vlky, jak se sluší!
Na šedé tuláky, matky i mláďata.
Náhončí křičí a štěkot psů rve uši,
sníh, krev - jak mezi vlaječkami napjatá.

Levotu hrajou s vlky i s námi,
myslivců ruka nezná chvění!
Svobodu svázali vlaječkami
a vyjí v pevném přesvědčení.

Vlk neporuší tradici svoji,
jak štěňata - děti nevinné
nás vlčí ctí naše matky kojí,
nasáli jsme - “Za vlaječky ne!”

Lov na vlky běží, na vlky, jak se sluší!
Na šedé tuláky, matky i mláďata.
Náhončí křičí a štěkot psů rve uši,
sníh, krev - jak mezi vlaječkami napjatá.

Naše běhy, čelisti, jsou rychlé,
tak proč - zkoušíme se vůdce ptát,
se uhoněni stavíme před výstřel
a neprorveme se přes zákaz?

Vlk cesty nemá, povinností hnán,
i můj čas už na mě dosedá,
ten, kterému jsem osudem byl dán,
s úsměvem teď pušku pozvedá.

Lov na vlky běží, na vlky, jak se sluší!
Na šedé tuláky, matky i mláďata.
Náhončí křičí a štěkot psů rve uši,
sníh, krev - jak mezi vlaječkami napjatá.

Však žízeň po životě vítězí,
za vlaječky rozhod‘ sem se jít!
S radostí poslouchal jsem z povzdálí
všech těch lovců udivený křik.

Napínám šlachy, napínám síly,
dnes - ne jak ve včerejším dnu!
Obklíčili mě - ač obklíčili,
prázdné zbyly ruce myslivců.

Lov na vlky běží, na vlky, jak se sluší!
Na šedé tuláky, matky i mláďata.
Náhončí křičí a štěkot psů rve uši,
sníh, krev - jak mezi vlaječkami napjatá.