Jich je osm, my jsme dva,
nemáme dobrě karty, ale hrát budeme!
Serjožo, drž se! Nevypadá to pro nás dobře,
ale ta jejich musime srovnat!

Tenhle čtverec nebe neopustim,
Čišla mě ted nezajimaji.
Dnes mi kamarád kryje záda,
a to znamená, že šanci máme.

Na osac se mi pověsil mesoun,
ale pustil kouř, z poslednih sil zavyly štrouby.
Nepotřebuji ani křiže na hroby,
stači jim ty, co maji na křidlech!

Tady jednička! Tady jednička!
Jsou pod tebou! Jdu po nich!
Uber, schovej se do oblak, budu tě krýt!
V boji se zázraky neději.

Sergeji, ti hořiš!
Doufej, člověče, snaž se vydržet!
Ne, pozdě! - i mně leti mesoun naproti,
sbohem, vezmu ho čelem!

Vim, že ůčty s nimi srovnaji jini,
ale klouzaje po oblacich,
Vzlětnou naše duše, jako dvě letadla,
vždyť jeden bez druhěho nemohou být.

Archanděl nám řekne: «V ráji to bude těžky!»
Ale sotva vrata - cvak!
Poprosime Boha: «Zapište nás s kamarádem
do nějakěho andělskěho pluku!»

A já poprosim Boha, Ducha i Syna,
aby vyslyšel vůli mou:
Nechť mi kamarád věčně kryje záda,
jak v tomhle poslednim boji!

Poprosime Boha o křidla a střely,
vždyť anděl - eso, se jim bude hodit,
A jestli maji mnoho stihačů,
áť zapiši nás jako strážně!

Chránit, to je taky věc cti,
něst zdar na křidle.
Takovi jsme se Serjožou v životě byli -
ve vzduchu i na zemi.