Když stane se, že kamarád zaváhal nebo zklamal snad, a ty bys prostě věděl rád, zda ještě na něj můžeš dát - vezmi ho do hor, uvidíš! Nechystej mu žádnou lest, jenom si zkuste zlézt, ať víš s kým máš tu čest. Možná, že v horách ztratí vtip, ohrne nos a zdrhne zpět, sotva ho spálí první led, začne ti vyvádět - pak je to jasné, nech ho být! Jen ať se vrátí - vždyť to víš: s takovými se nejde výš, o těch se mlčí spíš. Když ale zuby zatíná, Vzteká se, přitom šlape dál, Nezřítíš se s ním z žádných skal - on by tě nenechal. Až k vrcholům se bude drát, až tam tě bude podpírat. Pak vedle něho pevně stůj a vždy mu důvěřuj!
© Jana Moravcová. Překlad, 1984