Nebyl krásný a nebyl všem známý. Do vínku mu bylo dáno zpříma jít - a bez rezerv. Jít životem všem nad hlavami. A to lano - a to lano napjaté bylo jak nerv. Podívejte! Vždyť on nemá záchrannou síť! Jen pohne se vpravo - tak všechno vzal ďas! Jen pohne se vlevo - tak srazí si vaz! Však bůhvíproč vytkl si cíl jediný: z té cesty projít čtyři čtvrtiny.
                         
Když světlomet žahal a pálil, znovu jitřil dávnou ránu, jásavě zněl trubky tón. Výkřiky nadšení k mozku se draly. Od tympánů, od tympánů pak zaduněl zlověstný hrom. Podívejte! Vždyť on nemá záchrannou síť! Jen pohne se vpravo - tak všechno vzal ďas! Jen pohne se vlevo - tak srazí si vaz! A ticho tam! Vytkl si cíl jediný: z té cesty překonat tři čtvrtiny. Jak je to hrozné... Jak smělé... Jak milé! Muž se smrtí zápasící! Teď stojí s ústy dokořán ti, co se dívají pro zkrácení chvíle. "Trpaslíci, trpaslíci..." říkal si ve výšce sám. Podívejte! Vždyť on nemá záchrannou síť! Jen pohne se vpravo - tak všechno vzal ďas! Jen pohne se vlevo - tak srazí si vaz! A ticho tam! Vytkl si cíl jediný: zdolat už jenom ty dvě čtvrtiny. Ty nejlepší lesk slávy neomámí, dál vždy půjdou se vší vervou. - A tak tedy znovu zas šel. Šel v životě všem nad hlavami - po lanu z nervů, všech nervů, všech nervů - když bubínek vířil a hřměl. Podívejte! Vždyť on nemá záchrannou síť! Jen pohne se vpravo - tak všechno vzal ďas! Jen pohne se vlevo - tak srazí si vaz! A ticho tam! Vytkl si cíl jediný: dojít do konce čtvrté čtvrtiny! Krotitel bičem prásk na šelmy líté. Vyděšeny znehybněly, ztišily obvyklý řev. Výsledek snadno si už domyslíte. Krok možná byl málo - či příliš smělý. Piliny vsákly i hořkost i krev. Někdo jiný dnes po laně vykročil vpřed. Jen jediný pohyb - a všechno vzal ďas! Ať vpravo či vlevo - tak srazí si vaz... Však bůhvíproč vytkl si cíl jediný: z té cesty projít čtyři čtvrtiny!
© Jana Moravcová. Překlad, 1988