Vyložte karty, pánové! Hrajete s falešnými. Hrabě je držel pod stolem a pohrál si tam s nimi. Já vím, že stačil jenom mžik k té fintě nečekané. Takže jste prostě podvodník, a falešný hráč, pane! Tohle je pro vás špatný start! Teď jsem vám k dispozici... ...Jo - tenkrát zrovna Bonapart přecházel přes hranici... Nevyšlo to tak nahonem, jen vraťte brilianty! Vicomte, vy i s baronem buďte nám sekundanty! Chcete snad lhát? No - jak vás znám, zapřete všechno hravě. Tak jakou zvolíte si zbraň? A nezdržujte, hrabě! Vy neskončíte na infarkt v nějaké nemocnici... ...Jo - tenkrát zrovna Bonapart přecházel přes hranici... Tak já vás tedy vyzývám na kord či na pistoli. Jen, hrabě, určete si sám, čím vás má ruka skolí. Kinžály bych si s chutí přál - naučil jsem se s nimi. Vy byste radši karty hrál - a s poznamenanými! Myslíte jenom na hazard, jak všichni podvodníci!.. ...Jo - tenkrát zrovna Bonapart přecházel přes hranici... Nezvedejte mě, vstanu sám, žádný problém v tom není. A já ho prostě vyzývám a žádám vysvětleni! Barone, žvaňte si až pak, vicomte, to už stačí! Ať odpoví mi, darebák - jakpak to zaonačil? Tak tedy dohrál ten svůj part, když nemá mi co říci... ...Jo - tenkrát zrovna Bonapart přecházel přes hranici. Když nechce mluvit - jeho věc, zbytečná jsou tu slova! Vždyť z jeho ženy nakonec překrásná bude vdova. A jestliže mě naštvete - pak padni komu padni! Pak trefím pana hraběte - pardon! do části zadní. Vy nezajdete na infarkt nebo na motolici... ...Jo - tenkrát zrovna Bonapart přecházel přes hranici...
Vicomte, jak bych vám to řek? Kdybychom byli sami, řek bych vám, že jste dobytek. Zítra mám souboj s vámi. Barone, vy jste ubožák! Co se vám v hlavě mele? Ó pánové, už je to tak - já chci jít do postele. Pěl měsíc březen jako bard a zvučel nad vesnicí... ...Jo - tenkrát zrovna Bonapart přecházel přes hranici...
Dejte mi, prosím, odpověď, copak vám, hrabě, brání? Chtěl jsem si vypůjčit - a teď čekám na slitování. Normálně bych vás poprosil, jako se prosí bratři, a místo toho jsem hned byl v průšvihu jaksepatří. Pěl měsíc jara jako bard a zvučel nad vesnicí... ...Jo - tenkrát zrovna Bonapart přecházel přes hranici... Pochopte, já se zadlužil, tak buďte velkorysý! Omluvte mě, že jsem tak pil a řádil jako kdysi! Vypil jsem moc. A vedl jsem i řeči neslýchané... Takže jsem hlupák? Prosím - jdem! Střílíte první, pane!
© Jana Moravcová. Překlad, 1988