Někdo si věří v Alláha, Mohameda či Kriste a někdo ani v ďábla ne. Najust a nazlost všem. Indové věří báječně - a prý je to věc jistá: když umíráme - žádný strach! Docela neumřem. Komu duch tíhl k azuru, krásný má život příští. A kdo měl svinskou náturu, bude žít na hnojišti. Zdá se ti, že ti křivdí svět? Příští život to spraví. Teď tě to mrzí, to se ví. Příště se budeš smát. Chceš-li mít v příštím životě orlí zrak a být zdravý, nepřítele bys vidět měl, jak bude umírat. Žij kliďánko a nebuď zlý a rozhlížej se směle! Co když tvá duše přesídlí do tvého ředitele?
               
Ať třeba jsi teď domovník, příště máš diplom jistý a na ministra můžeš to přespříště dotáhnout. Jestli jsi dřevo - marná věc, tvá duše získá listy, tisíc let jako baobab budeš žít a pak schnout. Je trapné stát se papouškem nebo se s hady bratřit. Když si mám vybrat - tak ať jsem člověkem jaksepatří. Tak kdo je kdo a kdo kým byl - nikdy se nedovíme. A zbytečně nás poplete i chromozóm i gen. Možná že duše rošťáka v kocourovi si dříme a tenhle milý člověk byl v pradávnu dobrým psem. Pokušení se vyhýbám, nedělám žádné chyby. Tableta víra - řeknu vám, ta se mi hrozně líbí.
© Jana Moravcová. Překlad, 1988
© Habža. Hudba & Provedení, 2010