Jen ptejte se, až vyjdu na scénu! Zvědavost vaši ukojit dnes zkusím. No ano - Francouzku mám za ženu, však její předci pocházejí z Rusi. Ne! Nemám žádnou milenku. A dál? Copak já vím? Zatím ji nepostrádám. S pitím jsem taky dávno skoncoval. Nevím však, zda se nevrátím k svým vadám. Ne, já nebydlím za rohem a Paříž nedobývám. Odpovím doopravdy všem - jenom se ptejte zpříma! Jen ptejte se, až vyjdu na scénu! Heknu vám vše, jak svědomí mi velí. Jak při zpovědi. Máte migrénu? To asi chcete mluvit o posteli! No prosím! Už se musí červenat ten, kdo se zeptá baziliščím tónem: "Často jste spával s jinými?" Jak rád do ložnice by vlezl s mikrofonem! Ne, já nebydlím za rohem a Paříž nedobývám. Odpovím doopravdy všem - jenom se ptejte zpříma! A teď to hlavní. Tiše jako stín s otázkou ke mně, pane, vplouváte: "Copak jste myslel veršem tím a tím, v té a v té sloce písně té a té?" Já nejsem Ezop - byť byste to chtěl. Nepsal jsem žádné bajky. - To je jisté. Co na srdci, to v písničkách jsem měl a ruce, ruce - ty mám čisté. Ne, já nebydlím za rohem a Paříž nedobývám. Odpovím doopravdy všem - jenom se ptejte zpříma!
© Jana Moravcová. Překlad, 1988