Nahoře led - i dole vrstva ledu.
Kam teď? Vzhůru - či dolů raději?
Jistěže vzhůru! Snad to ještě svedu -
prorazit, vyplout a mít naději!
V potu tváře chci rozbít, co mě tísní,
jak oráč v brázdě dám se do díla.
Vrátím se k tobě jako lodě z písní
s pamětí, která všechno ukryla.
Do půlstovky mi pár let ještě zbývá
a ty a Bůh mi střežíte můj klid.
Až stanu před Ním - vím, o čem mám zpívat.
Já jednou budu mít s čím předstoupit.
|