Nahoře led - i dole vrstva ledu. Kam teď? Vzhůru - či dolů raději? Jistěže vzhůru! Snad to ještě svedu - prorazit, vyplout a mít naději! V potu tváře chci rozbít, co mě tísní, jak oráč v brázdě dám se do díla. Vrátím se k tobě jako lodě z písní s pamětí, která všechno ukryla. Do půlstovky mi pár let ještě zbývá a ty a Bůh mi střežíte můj klid. Až stanu před Ním - vím, o čem mám zpívat. Já jednou budu mít s čím předstoupit.
© Jana Moravcová. Překlad, 1988
© Pavel Hanák. Hudba & Provedení, 2004