Zpěv ptačí zní kolem a já jsem si jist,
že smrk něžně své tlapy zvedá...
Jsi v zakletém lese a z kouzelných míst
jen tak se uprchnout nedá.

Ať střemcha i šeřík se sklánějí k nám,
ať vůní je kolem jak v ráji!
Já stejně tě najdu a odvedu tam,
kde v paláci na šalmaj hrají.

To kouzelník ukryl na tisíce let
i přede mnou tvá místa tichá.
Snad nevěříš, že je to nejhezčí svět
a v jiném že nedá se dýchat?

Ať třeba už podobný ráj nepoznám,
ať luna se do mraků vnoří...
Já stejně tě najdu a odvedu tam,
kde pokoj je s balkónem k moři.

V jakoupak hodinu, v jakýpak den
na cestu vykročíš tiše?
Vlastníma rukama ochoten jsem
unést tě do tajné skrýše.

Já si tě ukradnu, budeš-li chtít!
Silák jsem, to nemáš zdání...
Jen řekni, že v chatrči se mnou chceš žít
když paláce nejsou už k mání!