Na hranici s Tureckem nebo s Pákistánem
je pásmo neutrální a ten konec, co je náš,
hlídaj pohraničníci v čele s kapitánem,
z druhý strany zas ta druhá pohraniční stráž.

A v neutrálním pásmu kytky jsou,
krásnější nikde nerostou.

Kapitán měl nevěstu, přijela tam za ním.
„Vezmeme se, miláčku, to chtěla jsem ti říct“.
Aspoň kytice se má přinést mladý paní.
Co je svatba bez květů - jen pitka a nic víc.

A v neutrálním pásmu kytky jsou,
krásnější nikde nerostou.

A ten druhej velitel nevěstu měl taky.
Přijela tam, usmála se mile na všecky.
„Vezmeme se, miláčku, jakýpak s tím fraky“,
řekla tomu veliteli, jenže turecky.

A v neutrálním pásmu kytky jsou,
krásnější nikde nerostou.

Naši pohraničníci byli chlapci skvělí,
tři se přihlásili, že chtěj s kapitánem jít.
Jenže kluci asijský kytky taky chtěli
a ve stejnou noc rozhodli se pro ně vyrazit.

A v neutrálním pásmu kytky jsou,
krásnější nikde nerostou.

Kapitán je opilej z ostrý vůně kvítí.
I ten druhej velitel už začal vrávorat.
Výdechněcotureckyadokyteksezřítil,
z druhý strany rusky výkřik kapitán a pad.

A v neutrálním pásmu kytky jsou,
krásnější nikde nekvetou.

Spí kapitán a zdá se mu o světě ideálním,
kde hranice je dokořán jak brána kremelská.
Vždyť on jenom projít chtěl zemí neutrální,
ani jednou nohou v cizí zemi nechtěl stát.

Pročpak sem nemůžem? Vždyť jetoničí zem,
vždyť je to neutrální zem.

A v neutrálním pásmu kytky jsou,
krásnější nikde nerostou.