Byl to střízlík a tituly neměl,
nechtěl dobýt slávu planou,
měl jednu touhu a směr -
chtěl se vytrhnout z okovů země,
přejít lano, přejít lano
natažené jak nerv.

Podívejte, jak jde,
nikdy pod sebou síť,
platí nebezpečím
každý coul, každou píď,

od smrti dělí ho chybný krok jediný,
ale něco ho nutí denně před sebou mít
té cesty čtyři čtvrtiny.

 
 
 
 
 
 

 
 
 
 

 
 
 

Reflektor blesky pod nohy házel,
dole ve tmě sólo vřískal
trumpety hlas chraplavý,
pokřik „bravo“ ho doprovázel,
činel třískal, činel třískal
jak palicí do hlavy.

Podívejte, jak jde,
nikde pod sebou síť,
platí nebezpečím
každý coul, každou píď,

od smrti dělí ho chybný krok jediný,
ale nemusí teď už tak daleko jít,
už schází jen tři čtvrtiny.

Je to úžasné, ba nevídané,
pohled nervy drásající!
Hlavu zvrácenou, z prvních řad
s hubou dokořán civěli na něj
trpaslíci, trpaslíci,
jak mohlo se mu z výšky zdát.

Podívejte, jak jde,
nikde pod sebou síť,
platí nebezpečím
každý coul, každou píď,

od smrti dělí ho chybný krok jediný,
ale kolikpak ještě mohlo mu zbýt?
Tak nanejvýš dvě čtvrtiny.

Nebyl z těch, komu o úspěch běží,
prostě jenom vzhůru mířil,
kam každý by dosáhnout chtěl.
Sám a sám vznášel se nad manéží,
buben vířil, buben vířil
a on všem po nervech šel.

Podívejte, jak jde,
nikde pod sebou síť,
platí nebezpečím
každý coul, každou píď,

od smrti dělí ho chybný krok jediný,
ale cesta se krátí a teď to chce klid
Do jediné jedné čtvrtiny.

Zaječel krotitel s dravou zvěří...
Osud čekal na svou chvíli
a zúčtoval s ním beze slev.
Snad byl nejistý, snad si moc věřil.
Vrstva pilin, vrstva pilin
vsákla jeho kletby i krev.

A dnes jiný už jde,
nikde pod sebou síť,
platí nebezpečím
každý coul, každou píď,

dole zas číhá smrt na ten krok jediný...
Ale nejspíš i on musí před sebou mít
té cesty čtyři čtvrtiny.