Dost málo jsem ten večer pil.
Na ni jsem koukal ze všech sil
tak jako dítě.
Jenomže ten, co s ní byl dřív,
povídal: „Mladej, vo pět piv,
povídal: „Mladej, vo pět piv,
nevšimne si tě.“

Za chvíli ten, co s ní byl dřív,
řek: „Táhni, pokavád jsi živ!“
Měl řeči drzý.
A když jsem rozloučit se chtěl,
najednou řekla: „Kam bys šel?
najednou řekla: „Kam bys šel?
Dyť je moc brzy.“

Jenomže ten, co s ní byl dřív,
nezapomínal jaktěživ.
Měl boxer v šosu.
Jdem jednou já a kamarád
a vtom je vidím ve tmě stát.
a vtom je vidím ve tmě stát.
Bylo jich osm.

Řek jsem si: Stát, nač utíkat,
mám s sebou nůž, kdo se chce prát,
ten ať to zkusí!
Prohraje předem, kdo se bál,
a tak jsem první ránu dal.
a tak jsem první ránu dal.
Tak se to musí.

Jenomže ten, co s ní byl dřív,
taky už nechtěl položit,
co jednou rozjel.
Někdo mě po palici bouch,
než kámoš křiknul: „Za tebou“
než kámoš křiknul: „Za tebou“
už bylo pozdě.

Zločin se mejtí v zárodku.
V base maj taky marodku.
Doktor mě slátal.
Bez velkejch oblbováků řek:
„Zatni zuby fešák!“
„Zatni zuby fešák!“
Tak jsem je zaťal.

Nebyla z těch, co čekají.
Brzy se vdala a já jí
nedávám vinu.
Dávno jsem jí to odpustil,
jen tomu, kterej dřív s ní byl,
jen tomu, kterej dřív s ní byl,
nic neprominu.

Dávno jsem jí to odpustil,
jen tomu, kterej dřív s ní byl,
jen tomu, kterej dřív s ní byl,
nic neprominu.