Opláče mě milá, co mi věrná byla.
Kamarádi za mě splatěj každej dluh.
Zazpívaj si píseň, co jim po mně zbyla.
Nepřátelé aspoň řeknou: Zaplať bůh.

Tady nepůjčej mi zajímavou knihu,
kytara tu v skladu spočine.
K severu jít nesmím, nesmím ani k jihu,
nesmím vidět slunce, ani hvězdy ne.

Nesmím chodit volně, vždycky vrazím hlavou
po deseti krocích do stěny.
Nesmím tam a zpátky, vlevo ani vpravo.
Mám jen cípek nebe, mám jen svoje sny.

Sním, jak odsud vyjdu, budu zas svým pánem,
kytaru mi přitom taky daj.
Kdo mě kamarádsky vezme kolem ramen?
Jakoupak mě písní uvítaj?