Šofére, vez mě na butyrský pláně! Však dobře víš, kde je tam vězení. To bys tam, hochu, teď už marně sháněl, nejmíň dva roky už je zbořený.“ No to je pech, a já si řek, že místo spánku na starý známý místa se dnes podívám. No ale co, tak vez mě třeba na Taganku, dyť koneckonců pobyl jsem i tam. Jó, Taganku už taky rozbourali, je po ní, jako když se slehne zem.“ No tak to obrať, marná sláva, tak to musím sbalit. Zapal si se mnou, domů pojedem. Anebo spíš se se mnou napij, dobrá duše. A pak už jeď, dík za to svezení. Připijem, ať všechny lágry po Rusku se zrušej, ať se zbouraj v Rusku všechny vězení.
© Milan Dvořák. Překlad, 1997
© Milan Dvořák. Provedení, 2008