Z letiště jdem rovnou na utkání.
Reportéři všude kolem nás,
poskakujou, nepřestávaj žvanit,
bleskama mě asi chtějí zmást.

Mně je to však jedno, celkem vzato,
ze soupeře taky nemám strach,
já si říkám: Neuměti - zlato.
Fisher nemá právo přijít na to,
jakej vlastně hodlám dělat tah.

Pozor, táhne pěšcem! Kam tím míří?
On ty tahy zná prej nazpaměť.
Bílý pěšec é dva na é čtyři
- o tomhle jsem někde něco čet.

Taky bych moh zahrát něco z hlavy,
jenže jsem to všechno zapomněl.
Vím jen, že se dáma nezastaví,
běhá sem a tam, jak ji to baví,
ale kůň jen do písmene el.

Ještě že to do mě kámoš nalil,
nepřijde si na mě, mizera!
Hrál jsem - aspoň v novinách tak psali
zahájení podle Laskera.

To se mu to hraje, primadoně,
když má jezdce, dámu, pióny.
Jsem asi moc lehkej soupeř pro něj,
mám jen pěšce, královnu a koně.
Těžko doufat, že nic nezkoním.

Jenže těm mým pěšcům se moc nechce.
No jo, já vím, vystříhat se chyb.
Mít tu takhle prcky a ne pěšce,
vyznal bych se v situaci líp.

Jak tak koukám, chce mi sežrat dámu...
Sakra, ale já bych taky jed!
Potom bych tam kopnul tři sta gramů
- jenže při šachách se nepije.

Ve sportu halt bejvaj těžký chvilky,
kdy by se i mistr radši zdejch.
Žaludek mi hlady dělá trylky,
místo střelců vidím samý filky.
Teď tak hrát sto sedm červenejch!

Kuchař ale říkal: Když ti chutná,
je to, hochu, dobrý znamení.
S trochou štěstí - ta je při tom nutná
pustíme se do útočení.

Buší do mě jako beranidlem.
Jakou obranu teď nasadím?
Úder dámou po královským křídle?
Nebo rovnou nohou od svý židle?
Soudce by měl možná výhrady.

Ze staroindický obrany mám
rázem guláš, jak ji rozbíjí.
Neodbytně mi to připomíná
konflikt Pákistánu s Indií.

Koukám, že mi tuhle kope jámu
tahem koně z é tři na gé dvě.
Jestli mi tím koněm vezme dámu,
pro začátek mu snad žebro zlámu,
pak ho vezmu věží po hlavě.

 
 
 
 

Fisher začal projevovat neklid.
Cítí, jak se pod ním houpe trůn.
Sekundanti mu už asi řekli,
at’ mě radši příliš nerozvzteklí,
že mám direkt, jak když kopne kůň,

Hlásí šach. Už přišla moje chvíle.
Zúročím teď svoji námahu.
Konečně dám prúchod hrubý síle,
abych uplatnil svou převahu.

V celým sále rázem bylo tiše,
když jsem bouchnul do stolu a vstal.
Špendlík by tam člověk spadnout slyšel.
Proslulej a obávanej Fisher
o remízu rázem tuze stál.