Do vod neutrálních
se ponořujem.
To ponořování
nás před bouří chrání,
když nás ale zjistí,
hned radary piští
a pak ke dnu jdem.
Tak spaste naše duše,
náš hlas je hloubkou zdušen,
Tak spaste naše duše,
svírá nás děs.
Sem všichni, kdo nás slyší!
Náš dech je stále tišší
a oči hrůzou křičí
své es ó es.
Teď o vzduchu sníme,
tak mít aspoň hlt!
Jenomže víme,
že tam na hladině
ze všech stran číhá
a z vln růžky zdvíhá
jen zákeřná smrt.
Tak spaste naše duše,
náš hlas je hloubkou zdušen,
tak spaste naše duše,
svírá nás děs.
Sem všichni, kdo nás slyší!
náš dech je stále tišší
a oči hrůzou křičí
své es ó es.
My dostali rozkaz
a musíme plout.
Kdo převezme od nás
náš nicotný odkaz?
Náš kurs není zapsán
a poslední vzkaz nám
ze rtů spláchne proud.
Tak spaste naše duše,
náš hlas je hloubkou zdušen,
tak spaste naše duše,
svírá nás děs.
Sem všichni, kdo nás slyší!
Náš dech je stále tišší
a oči hrůzou křičí
své es ó es.
My začali stoupat.
Nejspíš naposled.
Už marné je doufat,
i jásat, i doufat,
co nám ještě zbývá?
Jak torpéda živá
se hnát přímo vpřed.
Tak spaste naše duše,
náš hlas je hloubkou zdušen,
tak spaste naše duše,
svírá nás děs.
Sem všichni, kdo nás slyší!
Náš dech je stále tišší
a oči hrůzou křičí
své es ó es.
|