Byla Trója v obklíčení pěknou chvíli,
ale každý zteči vždycky odolala.
Jenže Kasandře tam tenkrát nevěřili.
Jinak kdoví, snad by Trója pořád stála.

Ta pomatená varovala lidi,
že jasně vidí Tróju padlou v plen.
Jenže kdo ví, i kdo jen prostě vidí,
ten odjakživa bejvá upálen.

Když z útrob koně zkáza zmocnila se Tróje
a nejdřív ovšem padla na statečný muže,
v tom davu šílejícím, neschopným už boje,
vykřiknul někdo: „Za to čarodějka může!“

Ta pomatená varovala lidi,
že jasně vidí Tróju padlou v plen.
Jenže kdo ví, i kdo jen prostě vidí,
ten odjakživa bejvá upálen.

Když se tak všechny hrůzný věštby vyplnily
a noc se naplnila chroptěním a křikem,
dav prese všechno ještě hledal vhodnou chvíli
pro tupou pomstu, jak už bejvá jeho zvykem.

Ta pomatená varovala lidi,
že jasně vidí Tróju padlou v plen.
Jenže kdo ví, i kdo jen prostě vidí,
ten odjakživa bejvá upálen.

Konec je všední, i když trapnej, a zní těžce:
Kasandru našel jistej Řek, no a to víte,
nechoval se k nijako k věštkyni a kněžce,
jen jako obyčejnej, hruběj, lačnej vítěz.

Ta pomatená varovala lidi,
že jasně vidí Tróju padlou v plen.
Jenže kdo ví, i kdo jen prostě vidí,
ten odjakživa bejvá upálen.